
Dnešní článek přinese jiný úhel pohledu. Článek bude o odkazu, filantropii a investicích s dopadem. Pro ty, kteří už nepotřebují více a potřebují smysl.
Pro mnoho rodin přichází okamžik, kdy přestává být středem pozornosti výnos portfolia nebo struktura holdingu. Přichází s časem, někdy po prodeji firmy, někdy při přípravě nástupnictví, jindy až tehdy, kdy si zakladatel poprvé uvědomí, že jeho děti budou spravovat majetek jinak, než ho sám vybudoval.
V tu chvíli se objevuje jiná otázka. Důležitější.
K čemu vlastně náš majetek slouží a co po nás zůstane?
Slovo „odkaz" se v kontextu majetku obvykle redukuje na jedno téma: kolik a komu. Kdo zdědí firmu, jak se rozdělí aktiva, jaká bude daňová zátěž.
Jenže rodiny, které na tuto otázku odpovídají pouze čísly, zpravidla zjišťují, že čísla nestačí.
Výzkumy i praxe rodinných kanceláří dlouhodobě ukazují, že skutečně odolné mezigenerační bohatství nestojí primárně na aktivech. Stojí na hodnotách a na schopnosti je přenášet.
Odkaz proto není jen finanční. Je společenský i filantropický.
Finanční odkaz řeší, co se předá. Společenský odkaz definuje, s jakými hodnotami a přesvědčením se to předá. A filantropický odkaz odpovídá na otázku, jak rodina přispěje světu, ze kterého čerpala.
Právě propojení těchto tří dimenzí dělá z rodinného bohatství něco víc než pouhý kapitál.
Pro mnoho rodin první generace je filantropie záležitostí intuice. Dávají, protože cítí, že mají. Teprve s druhým a třetím pokolením se z filantropie stává vědomá strategie a zároveň nástroj, který dokáže rodinu stmelovat způsobem, který žádná investiční struktura neumí.
Praxe ukazuje, že rodiny, které filantropii uchopí záměrně, obvykle dosahují něčeho překvapivého: lepší komunikace mezi generacemi.
Společné rozhodování o tom, kam směřují prostředky a jaké hodnoty za tím stojí, přirozeně vytváří prostor pro dialog. Mladší generace dostává reálnou odpovědnost a možnost projevit vlastní pohled. Starší generace vidí, jak potomci přemýšlejí nejen o penězích, ale o světě.
Filantropie se tak stává součástí rodinné governance, nikoli jejím doplňkem.
Přitom nezáleží jen na výši darovaných prostředků. Záleží na procesu. Na tom, jak rodina diskutuje, jak se rozhoduje, jak reflektuje dopad svých aktivit. Právě tato zkušenost formuje nástupníky způsobem, který žádné formální vzdělávání nedokáže plně nahradit.
Tradiční filantropie funguje na jednoduchém principu: část majetku se věnuje na dobré účely. Jenže pro rodiny, které chtějí řešit skutečně velké problémy, jako je chudoba, vzdělávání, klimatické změny či ekonomické postavení žen, už tento model často nestačí.
Právě zde vstupuje do hry impact, tedy dopadové investování.
Nejde o charitu. Nejde ani o klasické investování. Jde o záměrné nasazení kapitálu tam, kde vytváří měřitelný společenský nebo environmentální dopad při současném zachování finančního výnosu odpovídajícího podstupovanému riziku.
Jinými slovy: kapitál nezůstane „schovaný" v portfoliu s čistě finančním mandátem, ani se nerozdá bez návratu. Pracuje tam, kde je potřeba a přitom se vrací.
Jedním z rozšířených mýtů je přesvědčení, že dopadové investování automaticky znamená nižší výnosy. Praxe nejpokročilejších rodinných kanceláří (family office) tento předpoklad zpochybňuje. Disciplinovaně sestavené impact portfolio diverzifikované napříč třídami aktiv, s důkladnou due diligence a jasnou investiční strategií může dosahovat plně tržních výnosů. Přidaným výsledkem je pak dopad, který tradiční portfolio ze své podstaty nepřináší.
Nejčastější chyba, kterou rodiny při budování filantropické nebo dopadové strategie dělají, je že začínají strukturou.
Zakládají nadaci, než vědí, k čemu má sloužit. Hledají investiční příležitosti, než mají jasno v hodnotách. Zapojují poradce, než si samy odpověděly na základní otázku...Proč?
Zkušenosti z praxe rodinných kanceláří opakovaně ukazují, že dlouhodobě funkční projekty vznikají jinak. Začínají motivací autentickou, konkrétní a sdílenou napříč generacemi.
Nejdůležitější otázka proto nestojí: „Jak budeme dávat?" Ale: „Proč chceme dávat a co chceme skutečně změnit?"
Teprve po zodpovězení této otázky dává smysl řešit struktury, nástroje a alokaci kapitálu. Teprve tehdy je filantropická nebo dopadová strategie skutečně výrazem rodiny ne výsledkem daňové optimalizace nebo tlaku okolí.
Dobře nastavená rodinná kancelář hraje v celém procesu zásadní roli. Ne jako správce nadačního fondu nebo jeho účtu, ale jako dirigent.
Propojuje rodinnou vizi se strategií, koordinuje právní a daňové struktury, zajišťuje governance a reporting, pomáhá nastavit kritéria pro výběr projektů a přináší analytický rámec do rozhodování, kde by jinak mohly dominovat emoce.
Emocionální rozměr je přitom legitimní součástí procesu ne slabost, které je třeba se vyvarovat. Odmítnout projekt, jehož poslání rodina sdílí, ale jehož ekonomika nedává smysl, může být obtížné. Právě proto je profesionální rámec tak důležitý: chrání před rozhodnutími „ze srdce", která mohou dlouhodobě oslabit celou strategii.
Zároveň umožňuje oddělit exekuci od vize. Rodina určuje směr. Kancelář zajišťuje, že se ho drží.
V konečném důsledku není nejdůležitějším výsledkem filantropické nebo dopadové strategie to, kolik peněz rodina rozdá nebo s jakým výnosem investuje.
Nejdůležitějším výsledkem je to, kým se v průběhu tohoto procesu stávají jednotliví členové rodiny.
Nástupníci, kteří se od mladého věku podílejí na rozhodování o grantovém portfoliu (projekty, které rodina podporuje), se učí analyticky myslet, obhajovat svůj názor a brát odpovědnost za výsledek. Rodinná setkání zaměřená na hodnocení dopadových investic vytváří prostor pro mezigenerační dialog, který by jinak těžko vznikl.
Fyzický majetek se s každou generací přirozeně fragmentuje. Hodnoty se mohou naopak posilovat pokud jsou vědomě kultivovány.
A právě v tom spočívá skutečný odkaz.
Ne v tom, kolik kapitálu rodina zanechá. Ale jaký směr s ním předá.
Pokud se ve vaší rodině začíná otevírat téma odkazu, filantropie nebo dopadového investování, není to náhoda. Je to přirozený znak, že rodinné bohatství vstupuje do nové fáze, fáze, ve které se ptáme na smysl, ne jen na výnos.
poznámka ke zdrojům:
Článek vychází z konceptu popsaného v kapitole „Legacy, Philanthropy, and Impact Investing“ (Kirby Rosplock) z publikace The Complete Family Office Handbook a navazujících odborných zdrojů.
Patří dluhopisy ještě do portfolia? Dává tradiční koncept strategické alokace 60:40 (rozdělení portfolia do základních tříd aktiv, akcie:dluhopisy) stále smysl? Tyto otázky si v posledních letech klade řada investorů. Není divu. Všude se dočítáme, že dluhopisy mají svou nezastupitelnou, stabilizační roli v portfoliu. Ale zkušenosti poslední více než dekádu dlouhé doby mohly tento přístup zpochybnit. Každý z nás se setkal s příběhem o někom, kdo závratně zbohatl, nebo naopak o někom, kdo o mnoho přišel. Na příbězích z opačných konců spektra však můžeme najít něco společného: koncentraci rizika. Spoléhání se na jeden scénář. Silná poptávka ze strany občanů přiměla Ministerstvo financí navýšit objem aktuálně nabízených dluhopisů určených právě jim. Původní plán, získat od občanů 20 miliard korun, byl brzy po zpuštění překonán. Nejvíce poptávaným dluhopisem byl pětiletý, s pevně stanoveným výnosem. Potvrdilo se tak, že dluhopisy jsou mezi Čechy oblíbené. Spousta českých rodinných firem stále není předaná. Není to proto, že by majitelé nechtěli. Je to proto, že se o tom nemluví dost brzy, dost otevřeně a dost konkrétně. Přesně to bylo tématem mé panelové diskuse s Petrem Kasou, investorem a ikonou e‑commerce, a Petrem Šrámkem, technologickým investorem a průkopníkem longevity. Otázka totiž není jen ekonomická. Je to otázka odvahy, načasování a toho, jakou stopu po sobě chcete zanechat.Proč mají dluhopisy v portfoliu opět své místo.
Vydělat můžete náhodou. Udržet bohatství vyžaduje systém.
Dluhopisy Čechy lákají
Předat nebo prodat firmu?
Je to jen několik dní od Trumpovi inaugurace (20. ledna) a se svými sliby na sebe nenechal dlouho čekat. USA např. odstoupilo od Pařížské klimatické dohody a naopak Trump podpořil těžbu ropy a zemního plynu. Evropská unie tím přichází o silného spojence pokud jde o nějakou snahu uhlíkové neutrality a celkově Green Dealu. Meziroční míra inflace v USA vyšla za říjen opět lehce nad očekávání na 2,6 %. Stále ale jde o hodnotu v tolerančním pásmu americké centrální banky. Nezaměstnanost v USA za listopad vyrostla trochu překvapivě až na 4,2 % a do konce roku se stále očekává její mírný nárůst až na 4,3 %. Trump zvítězil ve volbách a bude zvolen 47. prezidentem USA. Nakonec nešlo o vyrovnané volby, protože Trump vyhrál s jasnou většinu a získal přes 300 hlasů volitelů z 270 potřebných pro jeho zvolení. Současně si republikáni dokázali udržet senát a drží tak stále většinu. Prvotní reakce jsou následující: Index S&P 500 i poté díky zasedání Fedu překonal nová maxima a dostal se až na úroveň přes 6000 USD. Rostou i další akciové indexy, a především se daří small caps společnostem. Pro akcie může být jeho zvolení pravděpodobně pozitivní i do budoucna, protože plánuje snižovat korporátní daň.Ohlédnutí za rokem 2024 a investiční výhled 2025
Aktuální dění na trzích - prosinec 2024
Aktuální dění na trzích - listopad 2024