Vývoj na finančních trzích Červen 2026

Hlavní události

•    Příměří na Blízkém východě značí konec války?
•    ECB a ČNB zvýšily své základní sazby
•    Ropa blízko předválečným úrovním
Změna za 12 měsíců vybraných indexů

Pozn.: 12měsíční změny: svět: MSCI World index, USA: S&P 500, Evropa: MSCI Europe index, Jižní Amerika: MSCI Latin America, Východní Evropa, Afrika a Blízký východ: MSCI EMEA index, Indie: MSCI India index, Čína: MSCI China index, Japonsko: MSCI Japan index, Austrálie: MSCI Australia index, Zlato, Bitcoin a Ropa Brent 

Aktuální situace

Právě skončený měsíc nám uzavřel i první polovinu roku 2026, která byla ve znamení pokračujícího geopolitického napětí a akciového růstu taženého umělou inteligencí (AI). Když k tomu přidáme i obavy z neudržitelnosti veřejného zadlužování, tak by se dalo říci, že se letos pokračovalo v modu roku předchozího. Přesto se toho tolik změnilo. 

Tak jak jednoduché bylo do konfliktu vstoupit, tak není vůbec jednoduché jej ukončit. Hlavní událostí června, z pohledu geopolitických nejistot, bylo prodloužení příměří na dalších 60 dnů a otevření Hormuzského průlivu. Trhy si tuto skutečnost vyložily jako faktické ukončení konfliktu, kde jeho pokračování se povede jen diplomatickými cestami. Přesto již od samého počátku bylo toto příměří narušováno nejen politickými prohlášeními, ale i skutečnými útoky. 

Zdroj: Yahoo Finance, TJWM

Každopádně cena ropy, jako indikátor rizika, se vydala dolů a přiblížila se tak k předválečným úrovním, cca 70 USD/brl.  Červen zakončilo níže i zlato, které tak pokračuje v postupném vyklesávání od svých předválečných maxim. Naopak americká měna, dolar, během června proti ostatním měnám posílila, a to včetně české koruny. Pro korunové investory to znamenalo zvýšení hodnoty jejich dolarových investic.

Ekonomická situace

Prudký růst cen ropy, po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě, představoval zpočátku především externí nabídkový, respektive nákladový šok. Takové události obvykle vedou k jednorázovému zvýšení cen energií a pohonných hmot, ale samy o sobě ještě nemusí znamenat dlouhodobější inflační problém. Na rozdíl od poptávkových tlaků, například nadměrného růstu mezd, spotřeby nebo úvěrové aktivity, jsou totiž nástroje centrálních bank vůči podobným externím nabídkovým šokům poměrně málo účinné. Zvýšení úrokových sazeb sice dokáže omezit domácí poptávku, nedokáže však obnovit dodávky ropy ani snížit její světovou cenu.

Právě proto centrální banky v prvních týdnech konfliktu reagovaly spíše zdrženlivě. Jejich hlavní pozornost nesměřovala k samotnému růstu cen energií, ale k riziku takzvaných sekundárních efektů. Jinými slovy k otázce, zda se vyšší náklady na energie a suroviny začnou postupně promítat do ostatních cen v ekonomice. 
Určitou míru komfortu poskytly centrálním bankám samotné finanční trhy. Investoři v reakci na rostoucí geopolitickou nejistotu a inflační rizika rychle přecenili budoucí trajektorii úrokových sazeb. Výnosy nejen státních dluhopisů vzrostly a došlo k faktickému zpřísnění měnových podmínek ještě před tím, než centrální banky podnikly jakýkoliv krok. Naši klienti, a nejen oni, zaznamenali zvýšení tržních výnosů v úrokových sazbách nově poskytovaných hypotečních úvěrů, nebo při refixaci sazeb.

Postupně se však ukazovalo, že konflikt nebude pouze krátkodobou epizodou. Rostoucí inflační očekávání a obavy z přenosu vyšších nákladů do širší ekonomiky vedly centrální banky k tomu, že začaly své postoje měnit. Evropská centrální banka na svém červnovém zasedání zvýšila svou základní sazbu o 25 bazických bodů, což bylo v souladu s očekáváním trhu. ČNB ji následovala. Přestože domácí finanční trh s tak rychlou reakcí původně plně nepočítal, vzhledem k dlouhodobě jestřábí rétorice guvernéra a přetrvávajícím inflačním rizikům nešlo o zásadní překvapení.

Odlišná situace panovala ve Spojených státech. Americká ekonomika vstupovala do období ropného šoku s relativně robustním trhem práce, solidní spotřebitelskou poptávkou a stále odolným růstem. Federální rezervní systém, který v červnu zasedal poprvé pod novým vedením, ponechal sazby beze změny. Přesto šlo o významné zasedání, protože došlo k výrazné změně komunikace. Ještě na začátku roku investoři počítali s dalším uvolňováním měnové politiky, podporovaným mimo jiné i opakovanými výzvami prezidenta Trumpa ke snižování sazeb. Po červnovém zasedání však trhy začaly stále více připouštět scénář   delšího   období   vyšších sazeb, a část investorů začala zohledňovat možnost jejich budoucího zvýšení.
Otázkou pro druhou polovinu roku již není samotný ropný šok, ale spíše to, zda prudký následný pokles cen ropy povede k obnovení dezinflačního trendu, nebo zda již byly sekundární efekty nastartovány natolik, že budou centrální banky nuceny držet restriktivní měnovou politiku déle, než se ještě před několika měsíci očekávalo.

Situace na trzích

Situace na akciových trzích v červnu odpovídala charakteru přicházejících informací, které byly podobně jako v předchozích měsících často protichůdné. Tomu odpovídala i zvýšená volatilita. Akcie spojené s umělou inteligencí, jež zůstávají dominantním investičním tématem letošního roku, zpočátku měsíce prošly korekcí. Ta byla sice poměrně výrazná, ale zároveň krátkodobá. Následně převážil optimismus podpořený doručenými hospodářskými výsledky a pokračujícím investičním cyklem v oblasti umělé inteligence, který potvrdil robustní fundamenty celého sektoru. 

V závěru měsíce pak trhy zaznamenaly opět poklesy, částečně způsobené rotací části kapitálu z růstových titulů do hodnotových akcií a cykličtějších sektorů. Evropské akciové trhy, které nejsou na technologickém sektoru závislé v takové míře jako trh americký, nebyly zasaženy počáteční korekcí tak výrazně, a proto dokázaly měsíc uzavřít výše než měsíc předchozí. 

Současně je patrné, že investiční příběh umělé inteligence se již neomezuje na úzkou skupinu několika technologických firem. Okruh společností, které mohou z jejího rozvoje profitovat, se postupně rozšiřuje napříč sektory i regiony. Identifikace dlouhodobých vítězů však zůstává obtížná, a proto nadále považujeme za nejvhodnější přístup širokou diverzifikaci prostřednictvím nástrojů reprezentujících celé trhy nebo jednotlivé regiony.

Zdroj: Yahoo Finance, TJWM

Dluhopisové trhy, zejména ty se státními dluhopisy zůstávají stále velmi volatilní. Primárním faktorem, který ovlivňuje jejich vývoj je inflace, resp. její očekávání. Pokračují konflikt její očekávání zvyšuje, což vede k růstu výnosů. Naopak zklidňování situace vede k poklesu výnosů, respektive k růstu cen dluhopisů. Uzavřené memorandum o příměří tak bylo jednoznačně pozitivním signálem pro růst cen dluhopisů, pokles výnosů. Zejména těch na delším konci výnosové křivky. Dluhopisy s kratší splatností, které jsou více závislé na sazbách a politice centrálních bank, byly v poklesech výnosů umírněnější, a to právě z důvodu výstupů z jejich posledních zasedání, na kterých došlo buď ke zvýšení základních sazeb nebo zvýšení pravděpodobnosti jejich růstu v dohledné budoucnosti.

Zdroj: Yahoo Finance, TJWM

Blog

Investiční report