Patří dluhopisy ještě do portfolia? Dává tradiční koncept strategické alokace 60:40 (rozdělení portfolia do základních tříd aktiv, akcie:dluhopisy) stále smysl? Tyto otázky si v posledních letech klade řada investorů. Není divu. Všude se dočítáme, že dluhopisy mají svou nezastupitelnou, stabilizační roli v portfoliu. Ale zkušenosti poslední více než dekádu dlouhé doby mohly tento přístup zpochybnit.
Na vině nejsou dluhopisy samotné, ale prostředí. Příliš uvolněná měnová politika, úrokové sazby centrálních bank blížící se nule, někdy nacházející se dokonce i pod touto hranicí, stlačily výnosy dluhopisů na úrovně, které investorům nedoručovaly téměř žádný výnos a už vůbec nekompenzovaly podstupované riziko. Proto se začalo mluvit o konci klasického portfolia složeného z akcií a dluhopisů a pozornost investorů se přesouvala směrem k alternativním investicím. Dnešní situace je však odlišná. Prostředí, které z dluhopisů učinilo málo atraktivní investici, se změnilo. A právě proto stojí za to připomenout, proč byly dluhopisy po desetiletí základním stavebním kamenem investičních portfolií a proč se jejich význam dnes znovu vrací do popředí.
Inverzní vztah mezi cenou dluhopisu a jeho výnosem (klesá-li výnos, roste cena) v období klesajících úrokových sazeb portfoliím ještě pomáhal. Dluhopisy generovaly kapitálové zisky. Avšak postupně se dostaly do situace, kdy jejich budoucí výnosový potenciál byl stále omezenější. Když se výnos desetiletého státního dluhopisu pohybuje poblíž nuly, prostor pro další pokles sazeb i růst ceny je logicky minimální, zatímco citlivost na jakýkoli budoucí růst sazeb naopak výrazně narůstá. Právě tím byly položeny základy problémů, kterým dluhopisoví investoři čelili v posledních letech.
Slabá výkonnost dluhopisů a jejich omezený výnosový potenciál vedly investory k hledání alternativních zdrojů zhodnocení. Rostoucí pozornost tak získávaly investice na soukromých trzích, zejména private equity, private debt, infrastruktura nebo některé typy realitních fondů. Jejich atraktivita byla podpořena nejen vyšším očekávaným výnosem, ale také zdánlivě nižší volatilitou. Na rozdíl od veřejně obchodovaných cenných papírů totiž nejsou soukromá aktiva oceňována každý den trhem a jejich hodnota se v portfoliích mění jen periodicky na základě znaleckých posudků a teoretických modelů. Výsledkem je mnohem hladší vývoj hodnoty investice, který může vytvářet dojem nižšího rizika.
Zde ale zdání investory výrazně klame. Skutečné riziko nijak nezmizelo. Zatímco volatilita vyjadřuje, jak často a výrazně se mění tržní cena investice, riziko představuje možnost trvalé ztráty kapitálu nebo nedosažení očekávaného výnosu. A to je na soukromých trzích méně transparentní, tedy i hůře identifikovatelné. Navíc jsou soukromé investice spojeny s nižší likviditou, delším investičním horizontem a často také s nejistotou ohledně budoucího exitu, vystoupení či odprodeje dané investice. Jejich role má v určitých portfoliích nepochybně své místo. Tyto instrumenty by však neměly být prvoplánově vnímány jako univerzální náhrada dluhopisů. Spíše představují doplněk, který řeší jiný investiční cíl a přináší odlišný typ rizika.
Dlouhé období levných peněz a nízkých výnosů, kterého jsme byli svědky v nedávné minulosti, podpořilo růst zadlužení, spotřeby a následně i cen aktiv. Přebytek likvidity v ekonomice, větší množství peněz než reálná ekonomika potřebuje, se postupně promítl do vyšší inflace, na kterou centrální banky reagovaly zvyšováním úrokových sazeb. To se na dluhopisových trzích promítlo do postupného růstu výnosů. Když se výnosy na trhu začaly vracet na normálnější úrovně, ceny těchto dluhopisů výrazně klesaly. Mnoho investorů tak zažilo situaci, která se na první pohled zdála paradoxní. Aktiva považovaná za konzervativní zaznamenala ztráty, jaké byly v poválečné historii dluhopisových trhů spíše výjimečné. Nešlo však o selhání dluhopisů jako takových. Šlo především o důsledek skutečnosti, že byly nakupovány v období, kdy jejich výnosy byly mimořádně nízké a jejich citlivost na růst sazeb mimořádně vysoká.
Dnešní dluhopisový trh se však od trhu před několika lety zásadně liší. Výnosy se po období nulových a záporných sazeb vrátily na úrovně, které investorům opět začínají poskytovat smysluplnou kompenzaci za podstupované riziko. S návratem vyšších kupónů se zároveň obnovily i klíčové funkce, které dluhopisy v portfoliích historicky plnily. V první řadě představují stabilizační prvek, jenž pomáhá zmírňovat výkyvy celkového portfolia v obdobích zvýšené nejistoty na akciových trzích. Současně vytvářejí předvídatelný zdroj příjmů prostřednictvím pravidelných kupónových plateb a přispívají k lepší diverzifikaci majetku mezi různé zdroje rizika a výnosu. Na rozdíl od řady alternativních investic navíc nabízejí vysokou míru likvidity a transparentní oceňování. Úkolem dluhopisů nikdy nebylo dlouhodobě překonávat výnosem akcie. Jejich role spočívá v poskytování stability, ochrany kapitálu a dostatečné rezervy pro období, kdy ekonomika nebo finanční trhy procházejí složitější fází. Právě v tom dnes opět naplňují svou funkci lépe než v době, kdy byly jejich výnosy stlačeny na historická minima.
Historie posledních let nám připomněla, že žádná třída aktiv není atraktivní za všech okolností a že investiční rozhodnutí je vždy třeba posuzovat v kontextu prostředí, ve kterém se nacházíme. Dluhopisy si prošly mimořádně náročným obdobím, které bylo důsledkem bezprecedentně nízkých úrokových sazeb a následně jejich prudkého růstu. Mnozí investoři proto začali zpochybňovat jejich význam a hledat alternativy jinde. Dnes však stojíme v odlišné situaci. Dluhopisy opět nabízejí výnosy, které dávají ekonomický smysl, a znovu plní roli stabilizačního prvku, zdroje pravidelného příjmu i účinného nástroje diverzifikace. Nejde o návrat do minulosti ani o tvrzení, že dluhopisy nahradí akcie či alternativní investice. Jde o návrat k investiční logice, podle níž má každá třída aktiv v portfoliu svou specifickou úlohu. A právě v dnešním prostředí mají kvalitní dluhopisy všechny předpoklady k tomu, aby byly opět jedním ze základních pilířů dlouhodobě budovaného majetku.
Blog
27.7.2026
Patří dluhopisy ještě do portfolia? Dává tradiční koncept strategické alokace 60:40 (rozdělení portfolia do základních tříd aktiv, akcie:dluhopisy) stále smysl? Tyto otázky si v posledních letech klade řada investorů. Není divu. Všude se dočítáme, že dluhopisy mají svou nezastupitelnou, stabilizační roli v portfoliu. Ale zkušenosti poslední více než dekádu dlouhé doby mohly tento přístup zpochybnit.
2.7.2026
Každý z nás se setkal s příběhem o někom, kdo závratně zbohatl, nebo naopak o někom, kdo o mnoho přišel. Na příbězích z opačných konců spektra však můžeme najít něco společného: koncentraci rizika. Spoléhání se na jeden scénář.
28.5.2026
Silná poptávka ze strany občanů přiměla Ministerstvo financí navýšit objem aktuálně nabízených dluhopisů určených právě jim. Původní plán, získat od občanů 20 miliard korun, byl brzy po zpuštění překonán. Nejvíce poptávaným dluhopisem byl pětiletý, s pevně stanoveným výnosem. Potvrdilo se tak, že dluhopisy jsou mezi Čechy oblíbené.
29.4.2026
Spousta českých rodinných firem stále není předaná. Není to proto, že by majitelé nechtěli. Je to proto, že se o tom nemluví dost brzy, dost otevřeně a dost konkrétně. Přesně to bylo tématem mé panelové diskuse s Petrem Kasou, investorem a ikonou e‑commerce, a Petrem Šrámkem, technologickým investorem a průkopníkem longevity.
Otázka totiž není jen ekonomická. Je to otázka odvahy, načasování a toho, jakou stopu po sobě chcete zanechat.
Investiční report
3.3.2025
Je to jen několik dní od Trumpovi inaugurace (20. ledna) a se svými sliby na sebe nenechal dlouho čekat. USA např. odstoupilo od Pařížské klimatické dohody a naopak Trump podpořil těžbu ropy a zemního plynu. Evropská unie tím přichází o silného spojence pokud jde o nějakou snahu uhlíkové neutrality a celkově Green Dealu.
12.12.2024
Meziroční míra inflace v USA vyšla za říjen opět lehce nad očekávání na 2,6 %. Stále ale jde o hodnotu v tolerančním pásmu americké centrální banky.
Nezaměstnanost v USA za listopad vyrostla trochu překvapivě až na 4,2 % a do konce roku se stále očekává její mírný nárůst až na 4,3 %.
13.11.2024
Trump zvítězil ve volbách a bude zvolen 47. prezidentem USA. Nakonec nešlo o vyrovnané volby, protože Trump vyhrál s jasnou většinu a získal přes 300 hlasů volitelů z 270 potřebných pro jeho zvolení. Současně si republikáni dokázali udržet senát a drží tak stále většinu. Prvotní reakce jsou následující: Index S&P 500 i poté díky zasedání Fedu překonal nová maxima a dostal se až na úroveň přes 6000 USD. Rostou i další akciové indexy, a především se daří small caps společnostem. Pro akcie může být jeho zvolení pravděpodobně pozitivní i do budoucna, protože plánuje snižovat korporátní daň.
