V investičním světě existují značné rozdíly mezi tím, jak nakládají se svým majetkem čeští multimilionáři a jejich zahraniční protějšky, zejména ti ze Spojených států. Tyto rozdíly jsou formovány historickými zkušenostmi, kulturním prostředím, ekonomickým vývojem i osobními preferencemi. Tento článek detailně porovnává investiční strategie obou skupin a nabízí vhled do specifických přístupů k ochraně a zhodnocování majetku.
Čeští multimilionáři vykazují výrazně konzervativnější přístup k investicím, což je do značné míry ovlivněno historickými zkušenostmi z období po pádu komunistického režimu. Po čtyřech dekádách plánované ekonomiky a následné ekonomické transformaci mají Češi tendenci preferovat stabilní a osvědčené investice s důrazem na ochranu kapitálu spíše než na agresivní růst.
V portfoliích českých multimilionářů tradičně dominují:
Tato averze k riziku se projevuje i v tom, že čeští investoři věnují značnou pozornost ochraně svých aktiv před potenciálními ekonomickými či politickými otřesy.
Naproti tomu zahraniční multimilionáři, zejména ti američtí, jsou mnohem ochotnější podstupovat vyšší riziko výměnou za potenciálně vyšší výnosy. Jejich portfolia často obsahují:
Američtí dolaroví milionáři jsou zvyklí aktivně využívat finanční páku a lombardní úvěry k maximalizaci potenciálních výnosů, což je přístup, který je mezi českými investory stále spíše výjimečný. Zatímco čeští multimilionáři typicky alokují do alternativních investic pouze 10-20 % svého portfolia, u jejich amerických protějšků tato alokace běžně dosahuje 30-50 %.
Čeští multimilionáři tradičně upřednostňují investice v domácím prostředí nebo v regionu střední Evropy. Důvěrná znalost místního trhu jim poskytuje pocit větší kontroly a bezpečí. V posledních letech však i u nich zaznamenáváme postupný trend směrem k větší mezinárodní diverzifikaci, především do stabilních západních ekonomik jako jsou USA, Švýcarsko či Velká Británie.
Zahraniční multimilionáři, zejména ti z USA, mají od počátku globálnější investiční perspektivu. Jejich portfolia jsou systematicky diverzifikována napříč různými regiony, měnami a ekonomickými sektory. Běžně investují do rozvíjejících se trhů (emerging markets), specifických regionálních příležitostí i globálních megatrendů.
Tato rozdílná míra geografické diverzifikace významně ovlivňuje nejen potenciální výnosy, ale i odolnost portfolií vůči lokálním ekonomickým výkyvům či politickým změnám.
Významným rysem českých multimilionářů je jejich tendence samostatně řídit své investice a rozhodovat o nich bez výraznějšího zapojení externích odborníků. Tento přístup pramení především v silné potřebě udržet osobní kontrolu nad svými aktivy. Tento přístup pramení především z 90 tek, kdy čeští podnikatelé byly často svědky nebo sami obětí nějakého "letadla".
Zatímco tento přístup může přinášet výhody v podobě nižších správních poplatků, zároveň limituje přístup k sofistikovanějším investičním nástrojům a globálním příležitostem, které vyžadují specializované znalosti a zkušenosti profesionálních poradců.
Dolaroví milionáři naopak mnohem častěji využívají služeb profesionálních správců aktiv a specializovaných poradců. Běžně spolupracují s wealth manažery a rodinnými kancelářemi (family offices), které poskytují komplexní služby zahrnující.
Tento přístup jim umožňuje využívat odborné znalosti specialistů na jednotlivé třídy aktiv či geografické regiony, a tím optimalizovat jak výnosy, tak rizikový profil svých portfolií.
Česká filantropie prochází postupným vývojem, stále však nedosahuje úrovně běžné v zahraničí. Čeští multimilionáři se tradičně angažují spíše v lokálních projektech, podpoře kultury nebo vzdělávání, přičemž jejich filantropické aktivity mají často osobní rozměr a jsou spojeny s regionem, kde podnikají nebo žijí.
Stále převládá tradiční pohled na filantropii jako na aktivitu oddělenou od investičních rozhodnutí.
Zahraniční multimilionáři, zejména ti z USA, jsou mnohem dále v integraci filantropických cílů do svých investičních strategií. Osobnosti jako Bill Gates, Warren Buffett nebo Mark Zuckerberg aktivně propojují svou investiční činnost s řešením globálních problémů v oblastech jako zdravotnictví, vzdělávání či klimatická změna.
Mnozí z nich také vytvářejí vlastní nadace s miliardovými rozpočty zaměřené na systematické řešení společenských výzev.
S postupující globalizací, digitalizací finančních služeb a generační výměnou zaznamenáváme postupné sbližování investičních strategií českých a zahraničních multimilionářů. Mladší generace českých investorů projevuje větší ochotu diverzifikovat své portfolio globálně.
Rozdíly mezi investičními strategiemi českých a zahraničních multimilionářů odrážejí odlišné historické zkušenosti, ekonomické prostředí i kulturní kontext. Zatímco čeští investoři tradičně preferují konzervativnější přístup s důrazem na ochranu kapitálu, přímou kontrolu investic a lokální zaměření, jejich zahraniční protějšky jsou typicky více orientované na růst, globální diverzifikaci a využívání odborného poradenství.
Při správě majetku je však důležité inspirovat se z obou přístupů – vyvážit konzervativní ochranu majetku s globálnější diverzifikací a otevřeností k novým investičním příležitostem. Takový vyvážený přístup umožňuje nejen ochránit, ale také efektivně zhodnocovat majetek v dlouhodobém horizontu, a to i napříč generacemi.
Bohatství často budujeme desítky let. Když z něj ale začneme žít, mění se pohled na výnosy, riziko i čas. Proč mohou poklesy na začátku čerpání renty zásadně ovlivnit budoucnost portfolia a jak se na tuto životní etapu připravit? Dnešní uspěchaná doba si žádá okamžité výsledky. Pokud jich nedosáhneme, snažíme se hledat všelijaké výmluvy. V každém oboru lidské činnosti, ve sportu, v umění, v byznysu, stejně tak i v investování úspěch nevzniká ze dne na den. Asi se shodneme na tom, že všechno vyžaduje svůj čas. Patří dluhopisy ještě do portfolia? Dává tradiční koncept strategické alokace 60:40 (rozdělení portfolia do základních tříd aktiv, akcie:dluhopisy) stále smysl? Tyto otázky si v posledních letech klade řada investorů. Není divu. Všude se dočítáme, že dluhopisy mají svou nezastupitelnou, stabilizační roli v portfoliu. Ale zkušenosti poslední více než dekádu dlouhé doby mohly tento přístup zpochybnit. Každý z nás se setkal s příběhem o někom, kdo závratně zbohatl, nebo naopak o někom, kdo o mnoho přišel. Na příbězích z opačných konců spektra však můžeme najít něco společného: koncentraci rizika. Spoléhání se na jeden scénář.
15.10.2026
Bohastvsí vzniká časem. A ztrácí se špatným načasováním.
28.8.2026
Bohatství nevzniká výnosem. Vzniká časem.
27.7.2026
Proč mají dluhopisy v portfoliu opět své místo.
2.7.2026
Vydělat můžete náhodou. Udržet bohatství vyžaduje systém.
Je to jen několik dní od Trumpovi inaugurace (20. ledna) a se svými sliby na sebe nenechal dlouho čekat. USA např. odstoupilo od Pařížské klimatické dohody a naopak Trump podpořil těžbu ropy a zemního plynu. Evropská unie tím přichází o silného spojence pokud jde o nějakou snahu uhlíkové neutrality a celkově Green Dealu. Meziroční míra inflace v USA vyšla za říjen opět lehce nad očekávání na 2,6 %. Stále ale jde o hodnotu v tolerančním pásmu americké centrální banky. Nezaměstnanost v USA za listopad vyrostla trochu překvapivě až na 4,2 % a do konce roku se stále očekává její mírný nárůst až na 4,3 %. Trump zvítězil ve volbách a bude zvolen 47. prezidentem USA. Nakonec nešlo o vyrovnané volby, protože Trump vyhrál s jasnou většinu a získal přes 300 hlasů volitelů z 270 potřebných pro jeho zvolení. Současně si republikáni dokázali udržet senát a drží tak stále většinu. Prvotní reakce jsou následující: Index S&P 500 i poté díky zasedání Fedu překonal nová maxima a dostal se až na úroveň přes 6000 USD. Rostou i další akciové indexy, a především se daří small caps společnostem. Pro akcie může být jeho zvolení pravděpodobně pozitivní i do budoucna, protože plánuje snižovat korporátní daň.
3.3.2025
Ohlédnutí za rokem 2024 a investiční výhled 2025
12.12.2024
Aktuální dění na trzích - prosinec 2024
13.11.2024
Aktuální dění na trzích - listopad 2024